SOCIÁLNÍ POLITIKA - Základní mezníky v historii sociální politiky

18. září 2006 v 17:44 | Mara |  Studium
Základní mezníky v historii sociální politiky

Obecné tendence ve vývoji SP

- od nahodilého řešení soc. otázek se přechází k řešení cílevědomému a koncepčnímu
- od individuálních a lokálních aktivit (rodin nebo obcí) se přechází k aktivitám, které organizuje a garantuje stát
- od národní SOP směřuje vývoj k určitému mezinárodnímu dojednávání základních opatření v soc. oblasti
- od jednotlivých opatření dospěl vývoj k systémovému a systematickému řešení soc. problémů
Na počátku lidské civilizace nelze hovořit o SP jako takové, jednalo se spíše o akt vzájemné pomoci. Řešení soc. problémů bylo naprosto přirozené, spočívalo v zásadě na rodové a kmenové pospolitosti. Všichni pomáhali všem, rodová solidarita nevytvářela žádné zvláštní instituce pro potřebné členy.
Starověk
Začíná poskytování pomoci soc. potřebným (různé instituce), s dělbou práce a vyšší společenskou organizovaností vznikly i 1. soc. problémy. Nejstarší problém - obživa - přerostl do chudoby. První poskytovala pomoc církev - péče o chudé, nemocné a staré. V některých státech se přidělovala půda válečným vysloužilcům, pomoc vdovám a sirotkům - chléb a hry (lístek na gladiátorské hry - tam dostali jídlo), pomoc postiženým a hluchým. Opatření byla omezená, nahodilá, stát se angažoval pouze v krajních nebo pro něho nebezpečných situacích (spíše represivní charakter).
První státní podpory byly vyhrazeny lidem, o něž se stát opíral - vojáci (v 18. stol. př.n.l. zařadil Chammurabi mezi práva svých vojáků i právo vdovy na třetinu vojenského platu, zůstal-li po zemřelém vojákovi nezletilý syn).
Solón rozdělil občany do 4 majetkových tříd, ve 4. stol. př.n.l. se v Aténách poskytoval státní pomoc svobodným občanům, pokud oslepli, nebo byli chromí, majetek však nesměl přesahovat stanovenou hranici.
Za Perikla se zaváděly diety, které připomínaly dnešní podporu v nezaměstnanosti. Ve starém Římě zakládali svobodní řemeslníci spolky za účelem vzájemné podpory v nemoci a v případě smrti.

Středověk

Péče o chudé měla dobročinný charakter, značně nahodilá a neorganizovaná, pomoc poskytovaly zejména dobročinné organizace, církev, pomoc chudým se stala předmětem činnosti kláštěrů, později se začínají angažovat i obce - domovské právo (obce se musely o své chudé starat). Vznikají spolky - cechy tovaryšů → horní bratrstva - členové spolku si navzájem pomáhali (skládali peníze do podpůrných bratrských pokladen pro případ nemoci, úrazu, pracovní neschopnosti). Otázka bezdomovců - důsledek válek, vyhánění chudých rolníků z půdy → tuláctví, žebrota, krádeže → stát přijímal rozhodnutí zmírňující tento problém - např. daň bohatých (museli platit na chudé a opuštěné). Úloha státu tak vystupuje do popředí.
Novověk
Rozvíjí se tržní hospodářství a s tím rostou soc. problémy, zejména kolem vzniku dělnické třídy a životních podmínek - na ty se soustřeďovala opatření sociální politiky. Jsou upravovány pracovní podmínky (zakázána práce dětí v noci), stát usiluje o to, aby zaměstnavatelé začali pečovat o bezpečnost a čistotu pracovišť, v řadě zemí se utváří (dotváří) soc. pojištění, roste úloha státu v sociální politice, utváří se prvky státní soc. politiky, problémem je i nezaměstnanost, někde jsou pro nezaměstnané zakládány domovy.
Konec 19. stol. - řada národních i mezinárodních jednání, dochází k přijímání opatření, která jsou stavebními prky postupně se formující celistvé státní sociální politiky. Nadále se rozvíjí soc. pojištění, zlepšují se pracovní a soc. podmínky zaměstnaných lidí, pozornost je věnována i bytovým problémům a školství, dochází tedy k růstu soc. opatření. Tato opatření však byla nákladná a to vedlo k nespokojenosti státu a středních vrstev a v důsledku toho vzniklo hnutí proti soc. reformám, i úsilí hnutí však narušuje 1. světová válka. Ta vyostřila některé soc. problémy (řada rodin přišla o své živitele, šíření chorob, nedostatek pracovních míst, bytů, vysoká inflace). Sociální politika je řešila různými opatřeními (úprava pracovník podmínek, péče o nezaměstnané, vdovy a sirotky). Reakce probíhaly v každé zemi různým způsobem. Úsilí o vypořádání se s problémy způsobenými válkou zkomplikovala hospodářská krize (29-33) - ta potvrdila, že trh (teorie liberalismu) je lhostejný k určitým soc. problémům (stáří, nezaměstnanost, mateřství), proto od pol. 30. let dochází postupně k rozšiřování a prohlubování státních zásahů a k větší odpovědnosti státu za soc. podmínky a životní situaci obyvatelstva, stát se postupně stává hlavním a rozhodujícím subjektem sociální politiky, od té doby nabývá sociální politika nové kvality a začíná se hovořit o moderní sociální politice. Jejímu rozvoji nezabránila ani 2. sv. válka, která naopak vedla ke zvýšení celkových soc. opatření, postupným vývojem dospěla většina evropských států k tzv. silnému soc. státu t.j. státu, který se výrazně angažuje v sociální politice.

Vývoj sociální politiky na našem území do roku 1989

Období před a do vzniku Rakouska-Uherska - vývoj byl podobný jako jinde v Evropě -sociální politika se vyvíjela jako soc. pomoc potřebným, kterou nejprve poskytovala církev, dobrovolné organizace, pak byla soc. pomoc svěřena obcím na základe domovského práva, soc. zabezpečení se vyvíjelo postupně. Konec 18. stol. - poskytování prvních doživotních penzí důstojníkům a státním úředníkům, stanovena pravidla pro jejich přiznávání (systematické dávky), od té doby rostl počet zákonů stanovujících podmínky dávek i odchodu k příjemcům.
2. pol. 19. stol. - dávky v nemoci a invaliditě, mění se svépomocná podpůrná sdružení (horní bratrstva) v povinně ustanovené fondy financované z prostředků zaměstnavatelů zaměstnancům - vypláceli podporu ve stáří, invaliditě a v případě smrti pozůstalým (základ dnešního systému). Před vznikem ČSR - byl přijat zákon o povinném úrazovém a nemocenském pojištění.
Konec 19. stol. - prof. Vojtěch Náprstek, sociální rovnost žen, Eliška Krásnohorská (možnost vyššího vzdělání)
první republika - velký rozvoj - za Rakouska-Uherska byla na vysoké úrovni + zásluhy TGM - aktivní reformátor v sociální politice (sociální politika byla v popředí světového vývoje, v teorii i v praxi → vysoká úroveň soc. zákonodárství - zákon o podpoře v nezaměstnanosti a 8 hodinové pracovní době), vznik ministerstva soc. péče, založení ústřední soc. pojišťovny.
1924 - reforma nemocenského pojištění, zavedeno invalidní a stavební pojištění dělníků v soukromém sektoru
1925 - zákon o pojištění samostatně hospodařících osob. Vývoj soc. reformy - cíl - rozšíření povinného soc. pojištění co největšího počtu občanů proti všem základním soc. rizikům - zbržděn krizí (29-33). Nedostatek finančních prostředků neumožnil zavést pojištění v nezaměstnanosti, ale i tak se vláda snažila čelit důsledkům krize alespoň státními zakázkami, dotacemi na veřejné práce či rekvalifikací.
Po 1. Světové válce, Masaryk, Alice Masaryková - nadace česká liga proti tuberkulóze Jedlička (Jedličkův ústav), první ředitel prof. Bakule
Alois Rašín - dílo Almužna a mzda, zabýval se dopady měnové reformy

Antonín Švehla, pozemková reforma (přidělil půdy bezzemkům)

Osobnosti sociální politiky

Kníže Otto von Bismarck (1815 - 1898)
- přičinil se o vznik první soustavy povinného sociálního pojištění na světě. zprostředkoval přijetí série průkopnických zákonů o sociálním pojištění (1878 se přičinil o vznik první soustavy povinného sociálního pojištění ve světě. V letech 1883 - 1889 postupně zavedl pojištění pro případ nemoci, pracovního úrazu, invaliditě a stáří.
-
Lord William Beveridge (1879 - 1963)
- jako žurnalista se věnoval tomu, jak řešit pojištění v nezaměstnanosti. zasloužil se o první povinné pojištění v nezaměstnanosti na světě (v Británii zavedeno 1911). Slavnou se stala jeho zpráva "Sociální pojištění a navazující služby" (1942). K realizaci jeho reformy došlo po 2. světové válce. Základní charakteristiky: na sociálním pojištění se budou podílet zaměstnanci, zaměstnavatelé a stát, ochrana jedince "od kolébky do hrobu", povinné sociální pojištění založeno na vymezení existenčního minima, obecně dostupná zdravotní služba, sjednocení správy sociálního pojištění
-
Karl Gunnar Myrdal (1898-1987) - sociální myslitel, ekonom a politik. Pracoval v Institutu mezinárodních vztahů v Ženevě, 45-47 působil jako ministr obchodu ve švédské vládě. Zabýval se vztahem hodnot a sociálních teorií a konceptem státu veřejných sociálních služeb, byl spoluautorem studie konceptu sociální politiky, který reagoval na problémy 30. let ve Švédsku (pokles obyvatelstva). Hlavní navrhovaná opatření: mateřské příspěvky, přídavky na děti, příspěvky na bydlení, výuka a stravování ve školách zdarma, obecně dostupná zdravotní péče, rozšiřování informací a podpora výchovy dětí ve sféře bydlení, výživy a zdraví.
I. období Rakouska-Uherska - z počátku šlo zvláště o církevní charitu, od 16. - 19. stol. Přešla chudinská péče na obce. Rozvíjelo se soc. zabezpečení důstojníkům císařské armády a st. Úředníkům. Ve 2. pol. 19 stol. se výplata starobních důchodům dávek v nemoci a invaliditě. Zákonem přijaty Bismarckovy reformy o povinném nemocenském pojištění.
První světová válka vyostřila některé soc. problémy obyvatelstva. Řada rodin přišla o své živitele, šířily se choroby, vysoká inflace, nedostatek příležitostí k zaměstnání, bytů apod.
V roce 1919 byla ve Washingtonu uspořádaná mezinárodní konference o práci. Za účasti zástupců 40 států bylo přijato 6 důležitých konvencí, jejichž zásady převzaly některé státy i do svých ústav (např. dohoda o osmihodinovém pracovním dnu, zřizování státních orgánů péče o zdraví, o svobodě shromažďování aj.). V platnost opět vstoupila opatření na ochranu práce, byly šířeny předpisy o přijímání a propouštění ZCů, zdůrazňuje se péče o nezaměstnané, zavádí se postupně podpora v těhotenství, je prosazen zákonný nárok na dovolenou apod.
Realizace uvedených, ale i dalších opatření, probíhala v jednotlivých zemích postupně v závislosti na celkové SP a ekonomické situaci rodiny. Úsilí o zvládání a vyrovnání se s problémy SP výrazným způsobem ovlivnila a zkomplikovala hospodářská krize z konce 20. a z počátku 30. let.
Od poloviny 30. let dochází postupně k rozšiřování a prohlubování státních zásahů a ke zvyšování odpovědnosti státu za soc. podmínky a za životní situaci obyvatelstva. Stále více sílí úloha státu, který se stává hlavním a rozhodujícím subjektem SP. Ve svém celku nabývá státní SP nové kvality. Podle některých autorů se považují 30. léta za mezník ve vývoji SP a od této doby se začíná hovořit o moderní SP.
II. období první republiky - r. 1924 reformováno nemocenské pojištění. Pojištění zakládalo i nárok na vdovský, vdovecký a sirotčí důchod. V r. 1925 nárok na placenou dovolenou, byl přijat zákon o pojištění samostatně hospodařících osob (v r. 1934 realizován).
Ke vzniku ČR působili dva činitelé: a) vnitřní (občané Čech)
b) vnější (USA, Francie)
- velký vývoj na naši SP mělo bývalé Rakousko-Uhersko (např. Občanský zákoník z roku 1819). Rakousko-Uhersko přijalo některé soc. zákony od Německa a ty jsme dále přijali my - sociální pojištění, sociální zabezpečení apod.
Přínosem byl rozvoj soc. zákonodárství:
- uzákonění osmihodinové pracovní doby včetně sobot
- pojištění zdravotní
- zákon o pojištění ZCů pro případ nemoci, invalidity, stáří
- přijetí zákona o podpoře v nezaměstnanosti (r. 1925)
- v oblasti soc. péče hlavní břemeno leženo na obcích
- oblast soc. péče a pomoci (dobrovolné - Červený kříž, Armáda spásy, církevní spolky, nadace aj.)
období komunistické nadvlády - po skončení 2. svět. války následoval komunistický převrat a s ním zásadní změny v politickém a hospodářském systému. V r. 1948 přijat zákon (inspirován Beveridgovými myšlenkami) o národním pojištění (příspěvky byly hrazeny společně ZCi, ZLi a státem). Vznikl úřad důchodového zabezpečení. V r. 1957 došlo k reformě soustavy národního pojištění - odvozování výše dávek od výše platu a délky zaměstnání, diferenciace podle kategorie zaměstnání. Počátkem 70. let byla rozšířena podpora rodinám s nezaopatřenými dětmi.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 petr petr | 4. prosince 2006 v 19:42 | Reagovat

dík

2 Mara Mara | 31. prosince 2006 v 9:36 | Reagovat

taktéž  :-)))

3 Lenka Lenka | 31. března 2007 v 15:42 | Reagovat

Potřebovala bych nutně vědět z kterých knih jsi čerpala toto téma. Díky moc

4 Lenka Lenka | E-mail | 9. května 2007 v 13:07 | Reagovat

Můžu vědět, z čeho jsi čerpala? Díky moc!

5 Dáda Dáda | E-mail | 8. listopadu 2007 v 19:24 | Reagovat

No, ani můj dotaz se nebude lišit od předchozích - můžeš mi prosím tě prozradit zdroj? Děkuji!!!

6 Zuzka Zuzka | E-mail | 13. února 2008 v 12:46 | Reagovat

taky zdroj ;) můžeš mi ho prosím poslat ... je to dobře zpracované, tak bych to ráda použila :)

7 dominka dominka | E-mail | 16. března 2008 v 19:40 | Reagovat

Nechci se opakovat, ale také bych potřebovala poradit nějakou literaturu k tématu. Dik

8 dominka dominka | E-mail | 16. března 2008 v 19:40 | Reagovat

Nechci se opakovat, ale také bych potřebovala poradit nějakou literaturu k tématu. Dik

9 janina janina | E-mail | 16. dubna 2008 v 13:10 | Reagovat

Ahoj,

jako ostatní, mohl bys mi prosím poslat zdroje k tomuto článku? Literaturu.

Děkuju Janina

10 Nezaměstnaná Nezaměstnaná | 30. dubna 2008 v 1:55 | Reagovat

Může mi někdo poradit, zda musí osoba nevýdělečně činná platit soc pojištění? Když neni vedena na úřadě práce, díky moc...

11 Dáša Dáša | E-mail | 7. srpna 2008 v 20:39 | Reagovat

prosím také o zdroje, ze kterých bylo čerpáno, předem moc díky

12 Bára Bára | 7. března 2009 v 12:33 | Reagovat

Dobré sobotní poledne.

Připojuji se k ostatním - stránka s inrofmacemi je velmi přínosná. Mohla bych se zeptat, jestli bylo čerpáno z jiných zdrojů (literatura) co se týče "obecných tendencí vývoje sp", než se začíná s popisem historie,a pokud ano, jaké to byly? Děkuji.

13 Markéta Markéta | E-mail | 25. března 2009 v 22:01 | Reagovat

Ahoj, zrovna píšu bakalářku o sociálním pojištění a narazila jsem na tvůj super výcuc historie soc. pojištění. Mohu se opakovat a taktéž Tě požádat o info, z jakých zdrojů bylo čerpáno? mooooooooc děkujuuuuuu :) Markéta

14 Kristýna Kristýna | E-mail | 28. dubna 2009 v 11:40 | Reagovat

Ahojky, je to supr výcuc, ale potřebovala bych vědět nutně zdroj pro svoji diplomku, díky moc

15 izqjnasjsul izqjnasjsul | E-mail | Web | 28. května 2009 v 19:04 | Reagovat

clRShH  <a href="http://mgyugvwsrdmx.com/">mgyugvwsrdmx</a>, [url=http://idwmoncccjkl.com/]idwmoncccjkl[/url], [link=http://czrrlatfjlkt.com/]czrrlatfjlkt[/link], http://aiuihekpuddh.com/

16 nonnsense nonnsense | E-mail | 10. listopadu 2009 v 12:21 | Reagovat

Ahoj, super článek, mohla bych taktéž poprosit o zdroje, z kterých bylo čerpáno?
Moc dík

17 Zdeněk Novák Zdeněk Novák | E-mail | 16. března 2010 v 16:10 | Reagovat

Ahoj, hezký přehledný stručný výcuc na zorientování. Také bych rád zdroj, pokud by bylo možné zaslat název či odkaz, moc bych ocenil. Konkrétně mě zajímá historie zavádění státního penzijního systému, zejména v ČR.

18 Lukáš Lukáš | E-mail | 11. dubna 2010 v 18:51 | Reagovat

Ahoj, mohl bych tě také poprosit o zdroj?? předem díky..

19 Maria Hnojčíková Maria Hnojčíková | E-mail | 18. dubna 2010 v 10:16 | Reagovat

Ahoj, je to fakt supr, můžu taky poprosit o zdroj? Díky moc

20 Dana Paulova Dana Paulova | E-mail | 24. května 2010 v 20:29 | Reagovat

Ahoj, mohla bych take poprosit o zdroj? Predem moc dekuji!

21 Eva Eva | E-mail | 8. října 2010 v 7:38 | Reagovat

Ahojky duben se blíží a já nemám ani čárku bakalářské práce můžeš mi poradit zdroj pro historii sociálních služeb nechci opisovat dík Eva

22 Yvona Yvona | E-mail | 17. října 2010 v 21:57 | Reagovat

Pěkná práce :-) a stejně jako všichni přede mnou moc prosím o zdroj. Děkuji

23 Martina Kolářová Martina Kolářová | E-mail | 15. února 2011 v 19:54 | Reagovat

Ahoj, také prosím o zdroj, ze kterého bylo čerpáno. Moc děkuji. Martina

24 Lucik K. Lucik K. | 3. října 2011 v 23:05 | Reagovat

Ahoj, momentálně dělám seminárku na téma Kořeny sociálního pojištění a taky se mi moc líbil tvůj výcuc. Moc bych ocenila, kdyby si mi poslal nebo taky prozradil, z jakých zdrojů si čerpal.

Díky moc :-)

25 Lenka Lenka | E-mail | 4. října 2011 v 16:37 | Reagovat

Ahoj, mohla bych tě také poprosit o zdroj, z kterého jsi čerpal. Díky moc Lenka =)

26 Tomáš Tomáš | E-mail | 1. listopadu 2011 v 22:33 | Reagovat

Čau, nevím, jestli ty zdroje posíláš, ale asi jo, když tu všichni píšou. Tak i já se přidám s prosbou. Kdyžtak email, budu velmi vděčný :)

27 Míla Míla | E-mail | 23. listopadu 2011 v 19:54 | Reagovat

Ahojky. Budu se opakovat a poprosím také o zdroj, z kterého bylo čerpáno. Děkuji moc.

28 zuzka b. zuzka b. | E-mail | 13. prosince 2011 v 11:05 | Reagovat

prosím prosím můžeš mi také poslat zdroje! děkuju moc!!!!

29 Vlaďka Vlaďka | E-mail | 26. února 2012 v 9:31 | Reagovat

super článek,prosím o to samé,pošli mi zdroj.díky

30 Michal S. Michal S. | E-mail | 29. února 2012 v 9:07 | Reagovat

Ahoj, děkuji za super pomoc při studiu. Pokud možno pošli prosím zdroje. Děkuji

31 Veronika Veronika | E-mail | 14. října 2013 v 18:53 | Reagovat

Ahoj, píšu seminární práci a chtěla bych také poprosit o zdroje, mockrát děkuji!:)

32 Sandra Sandra | E-mail | 11. listopadu 2013 v 20:17 | Reagovat

Mohla bych také poprosit prameny, z kterých čerpáte? Budu psát Bakalářku o systému státní sociální politiky a potřebuji literaturu o historii a vývoji. Děkuji pěkně :-)

33 jureve jureve | E-mail | 25. března 2014 v 23:29 | Reagovat

Ahoj, také prosím o zdroj, ze kterého bylo čerpáno. Moc děkuji.

34 sandra sandra | E-mail | 27. března 2014 v 16:23 | Reagovat

všechny bych vás vojel

35 marap marap | 25. ledna 2015 v 22:22 | Reagovat

Zdravím všechny kdo žádáte zdroj - bohužel nemohu dodat, je to moje příprava ke studiu, moje výpisky, když jsem kdysi studovala VŠ - zdroje jsou různé a umístila jsem tyto výpisky jako inspiraci, pokud někomu pomůže je to fajn, ale více nežádejte - nemohu:-) přeji příjemné studium, mnoho úspěchů, kdo studujete:-) Marap

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama