SOCIÁLNÍ POLITIKA - Podstata sociální politiky a její různá pojetí

18. září 2006 v 17:33 | Mara |  Studium
Podstata sociální politiky a její různá pojetí
Na společnost je nutno nahlížet jako na určitý systém uspořádaný na základě více prvků (sfér, dimenzí rozvoje). Mezi nimi významné a nezastupitelné místo patří sociální sféře a odvozeně i sociální politice, která tuto sféru ovlivňuje. Sociální politika hledá odpovědi na zcela specifické otázky, na něž nereagují a neodpovídají ostatní sféry života společnosti, resp. politiky, které je usměrňují. Takto sociální politika vstupuje do života společnosti, je její integrální součástí, rozvíjí se jejím prostřednictvím a je současně významným faktorem spoluutvářejícím její dynamiku a charakter.
O sociální politice můžeme pojednat jako o vědě nebo jako o druhu lidské činnosti. Jako věda SP zkoumá a kategorizuje sociální problémy a jevy ve společnosti, úsilí o řešení problémů a způsoby ovlivňování vývoje sociálních jevů.
Pojem "sociální politika" u nás zdomácněl na přelomu 19. a 20. století a je víceznačný. Jeho jednoznačné definiční vymezení prakticky neexistuje. Názor na sociální politiku souvisí s vnímáním pojmu "sociální". Slovo "sociální" je latinského původu a je obvykle chápán ve třech významových rovinách:
■v nejširším slova smyslu, tj. sociální jako společenský,
■v užším slova smyslu, tj. sociální jako aktivity bezprostředně směřující ke zdokonalování životních podmínek lidí,
■ v nejužším slova smyslu, tj. spíše ve smyslu kurativním, ve smyslu řešení nepříznivých nebo nouzových sociálních situací.
Hledáme-li odpověď na otázku, co je SP, je vhodné také vyjít od obecného vymezení politiky vůbec. (Slovo politika je řeckého původu.) Politiku lze obecně chápat jako specifickou společenskou činnost (projevující se zejména souborem různých opatření), konkrétní jednání různých subjektů na různých úrovních (tedy nejen státu), kterými je ovlivňována společenská realita v nejširším slova smyslu. Toto obecné vymezení politiky je možné aplikovat i na sociální politiku s tím, že ovlivňuje nikoli společenskou, ale sociální (v užším a nejužším slova smyslu) realitu.
Skutečnost, že sociální realita je složitá, že je různě chápána a je obtížné ji integrálně postihnout, je příčinou toho, že neexistuje ani jednoznačná definice sociální politiky, ale naopak určitá libovůle v jejím chápání, a to jak v teorii, tak i v praxi. SP zpravidla zahrnuje politiku sociálního zabezpečení včetně osobních sociálních služeb, rodinnou politiku, politiku zaměstnanosti a vzdělávací politiku. Přes heterogenitu těchto dílčích sociál. politik, je jim společné to, že se utvářejí na základě určitých společností všeobecně přijímaných zásad, že jsou vedeny snahou po zdokonalování (rozvíjení) způsobu života každého jedince, úsilím o blaho a prospěch. V tomto smyslu jsou sociál. politiky ve svém souhrnu politikou směřující k sociálně spravedlivé společnosti.
A. Walker existuje tolik definic sociální politiky, kolik autorů o ní píše. Přes odlišnosti různých pojetí sociální politiky je ale všem společné, že vždy jde o politikuorientovanou k člověku, k rozvoji, kultivaci a zdokonalování jeho životních podmínek a dispozic .
Sociální politika je často vymezována jako soubor aktivit, které promyšleně (cílevědomě) směřují:
● ke zlepšení základních životních podmínek obyvatelstva jako celku, resp. určitých skupin obyvatelstva;
● k zabezpečení udržování "sociální suverenity" a "sociálního bezpečí" v rámci daných hospodářských a politických možností země .
V současné době je frekventované pojetí založené na myšlence, že sociální politika zahrnuje určité obory veřejné politiky (M. Hill), a proto je politikou značně heterogenní. V jejím rámci se často uvažuje o tzv. aktivní a pasivní sociální politice.
Heterogenita SP nesouvisí pouze s jejím obsahovým, věcným členěním. Velice často jsou její opatření rozlišována podle toho jaký přístup volí sama SP k řešení svých problémů. Jde o:
aktivní (perspektivní) sociální politiku, která přednostně usiluje o prevenci, tj. předchází vzniku sociálních problémů přijímáním určitých sociálních opatření "ex ante" a
pasivní (retrospektivní) sociální politiku, která se zaměřuje na řešení již vzniklých sociálních problémů, reaguje "ex post".
V ČR je rovněž časté pojetí vycházející z rozlišení na sociální politiku v "širším" a "užším" slova smyslu. SP v "širším" slova smyslu (v širším pojetí): lze vymezit jako konkrétní jednání státu a ostatních subjektů, kterým je ovlivňována sociální sféra společnosti. SP se bezprostředně váže k životním podmínkám lidí.Toto vymezení je významné pro dlouhodobé koncepční úvahy o SP, souvisí s volbou typu SP, s tvorbou určitého sociálního programu (vize, sociál. doktríny).
SP v "užším" slova smyslu (v užším pojetí): jejím cílem je reagovat na sociální rizika, resp. jejich možné negativní důsledky (stáří, nemoc, invalidita) a eliminovat sociální tvrdosti, které doprovázejí fungování tržního mechanismu (př. nezaměstnanost, chudoba). Toto pojetí redukuje SP na systém opatření především v oblasti zaměstnanosti a sociálního zabezpečení. V podstatě jde o přístup dílčí (parciální), i když zahrnuje značný prostor SP.Toto pojetí mělo a má význam pro průběh ekonomické transformace a zajišťování sociálního smíru. (V ČR se někdy hovoří v tomto smyslu o "resortní sociál. politice", neboť jde o aktivity spadající do působnosti resortu MPSV).
Každá SP směřuje k určitému cíli - v moderní evropské SP jde o realizaci lidských práv, které jsou ustanoveny v ústavě každého státu. (Cíle jsou deklarovány sociálním programem nebo sociál. plánem).
V SP jde o sledování soustavy cílů, jimiž je naplňován cíl obecný, který lze zformulovat jako soustavné zdokonalování životních podmínek lidí a rozvíjení osobnosti člověka.
Také se užívá anglický pojem social policy = SP= dle Tomeše: soustavné a cílevědomé úsilí sociálních subjektů o změnu nebo udržení a fungování svého nebo jiného sociálního systému.

Sociální politika

- snaha po zdokonalení způsobu života,
- je chápaná jako ráz, směr, způsob, hledisko, nikoli jako její část či obor,
- vztah mezi státem a klientem
- základem je jedinec ve společnosti, SP je výrazně a jednoznačně orientována antropocentricky.
V demokratických zemích se mohou rozlišovat 3 typy (pojetí) soc. politiky:
1. "široké pojetí" SP; sociálně demokratický - stát má dominantní úlohu a pečuje o celou populaci bez ohledu zda tuto péči potřebuje či nikoliv
2. "umírněné pojetí"; výkonový - občan se musí postarat nejdříve sám o sebe a pak může žádat o dávku, vychází z principu uspokojování soc. potřeb na základě prac. výkonu a zásluh, stát garantuje společností uznávaná minima a vytváří prostor pro působení nestátních subjektů, posiluje odpovědnost občana za svoje jednání. Zůstává zde prostor i pro aktivity nestátních organizací. Realizuje se v Rakousku, Německu a v současné době i v ČR.
3. "nejužší pojetí" SP; reziduální - spoléhá na odpovědnost občana a jeho rodinu, pak na nestátní subjekty a v poslední řadě stát (uplatňuje se v Americe a ve Velké Británii).
Po listopadu 1989 se v ČR usilovalo o realizaci volby společnosti
- posilování demokratických institucí (pluralita polit. stran, fungování zastupitelských sborů, nezávislé soudnictví, svoboda tisku)
- zásadní změna forem vlastnictví - soukromé vlastnictví formou restituce a privatizace
Takové změny jsou nutné realizovat za stálé podpory veřejnosti. Většina českých občanů považovala probíhající změny za správné - byli to většinou občané vzdělanější. Ti, co reformy považovali za nespravedlivé byli většinou lidé s nižší životní úrovní, lidé se základním vzděláním nebo lidé, kteří byli v minulosti politicky aktivní.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 jakub jakub | 30. července 2008 v 17:09 | Reagovat

pěkně lžeš, obsala jsi to ze skript o sociální politice, bez souhlasu autorky. Vůbec to tu nesmíš zveřejňovat.

2 Marie Marie | 19. října 2008 v 16:35 | Reagovat

Přesně vím, z jaké knihy to je: Sociální politika, Vojtěch Krebs a kolektiv;-)

3 leny leny | 4. ledna 2009 v 10:58 | Reagovat

držte hubky....je to z krebse...

4 Martin Martin | 25. ledna 2010 v 11:42 | Reagovat

Dik, zrovna u sebe tu knizku nemam a docela se mi to hodi ze to tu je prepsane.

5 Jes Jes | 13. června 2011 v 20:17 | Reagovat

děkuji, taky mi to bodlo (především to shrnutí) pan Krebs a jeho Soc.pol. je na dlouho a tohle je zrovna oblast,ve které se není nutné plácat. Důležité je pochopit to pro praxi, která se v ČR bohužel rozjíždí velmi pomalu...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama