PSYCHOLOGIE -Emoce

9. srpna 2006 v 13:15 | Mara |  Studium
EMOCE
- neboli city označují zážitek, který nelze slovy vyjádřit hledají se znaky, které tento fenomén
odlišují od ostatních
- obsahy emocí jsou vyjadřovány slovy smutek, lítost, radost, hněv,atd., ale prožitky slovy vyjádřit nelze, proto emoce ani nemůžeme definovat
- pojem emoce vyjadřuje stav prožívání označovaný jako cit a zároveň s tím spojené fyziologické změny organismu
znaky:
  1. zážitek libosti nebo nelibosti ( výjimky např. lítost - nemá ani příjemný ani nepříjemný akcent)
  2. určitá úroveň vzrušení
  3. zážitek napětí či uvolnění
  4. specifická zážitková kvalita, která činí emoci tím čím je a posle níž je emoce pojmenována (radost, smutek, stud…..)
- problém vztahu mezi pojmy emoce a city - je dobré je odlišovat
- stránky emocí
behaviorální fyziologická city = prožívání fyziologických
(vegetativní změny) změn (obrácený vztah) - zjistilo
emoce se, že tato definice neplatí,
protože, když přerušíme spojení
mezi mozkem a vnitřním prostředím,
zážitek emoce nemizí
(cit)
- rozhodující je zážitkový obsah emocí, neboť v obsahu tohoto prožívání spočívá subjektivní hodnota situace a konkrétní psych. stav subjektu, který tato situace vyvolává, behaviorální část emoce může být potlačena ( např. subjekt prožívá v určité situaci hněv, ale potlačí jeho behaviorální projev tj. agresi a dokonce může simulovat opak toho, co cítí)
- city lze tedy charakterizovat jako vzrušení mysli a emoce jako vzrušení organismu, ale obojí tvoří jednotu
- další podstatný znak emocí je, že vystupují nechtěně, mají spontánní původ, nelze je uměle vyvolat ani je odvrátit, některé např. úzkost jsou velmi vtíravé

Funkce emocí

- pro přežití musí mít organismus informace (tzv. kognitivní proces), ze kterých je potřeba vytřídit důležité a nedůležité = emoce mají význam hodnocení významnosti podnětu
- funkce emocí spočívá v hodnocení situace, v níž se subjekt nachází, je to reakce na subjektivní význam situace, emoce v nás vyvolávají jen situace, které jsou pro nás významné, situace nevýznamné nás nevzruší
- původně - vše příjemné je biologicky užitečné, vše nepříjemné je biologicky škodlivé - cit říkal jedinci, co je příjemné a užitečné = biologická účelnost
- vývojem - kultura vznikla z nedostatečné fyziologické připravenosti člověka pro život ( ve srovnání se zvířaty) člověk si v přírodě vytvořil umělé prostředí pro přežití
- nyní - vše významné (sublektivně) je emociogení, ale není to vždy biologicky účelné
- emoce jsou komplexní:
aktivace - akční pohotovost - zvýšený výdej
aktivace organizace energie
organizace - emoce organizují instrumentální
emoce vzorce chování, jsou základním činitelem učení
motivace (odměny - příjemné, tresty - nepříjemné)
motivace - strach = útěk
- člověk má 2 aparáty:rozum (racionální) a cit (iracionální) - spolupracují, jsou funkčně komplementární - hedonistický princip = všechny živé bytosti se snaží o dosažení příjemného a odstranění nepříjemného, rozum slouží k hledání prostředků k dosažení cíle (např.životní cíle). Prostředky - utilitární (hodí x nehodí)
- etické (přijatelné)
- funkčně dominantní aparát reprezentují moce, ale funkce obou aparátů se doplňují
- vyšší city - morálka, etika, lítost
- emoce mají klíčovou roli
- existuje teorie, která říká, že druh emoce lze vyjádřit následující rovnicí:
konkrétní emoce = vzrušení + interpretace situace (tzn., že různost v prožívání emocí je
určována "kognitivním zpracováním situace", která vzrušení vyvolala
- neexistuje absolutní racionalita, seberacionálnější úvahy jsou stále nástrojem toho vyhnout se nepříjemnému
- selektivní a tonizující vliv emocí - předmět, který má emocionální hodnotu je vnímán důrazněji, uvědomování si objektů s negativní hodnotou může být potlačeno (obrana v percepci), obecně platí, že silné emoce (afekty) činnost dezorganizují ať jsou příjemné nebo nepříjemné
Vývoj emocí
- u každého jedince odlišný
0 dospělost
- s přibývajícím věkem se projevuje větší diferenciace emocionálních reakcí
žárlivost
strach
hnus
vztek
nelibost
vzrušení
libost
spokojenost
náklonnost
0 3 6 9 12 15 18 21
- fenomén emoční fixace - osoby, které v dětství uspokojily libido dítěte, se stávají vzory, které v pozdějším věku dospělý člověk vyhledává (matka pro muže hledaným vzorem ženy - ne fyzická podobnost, ale spíše podobnost určitého druhu postojů, které vůči němu jeho matka projevovala)
Diferenciace emocí
- novorozenec - vykazuje jen určitou úroveň emocí, libost a nelibost, o něco později se projevuje strach z neznámých předmětů a vztek jako reakce na překážky
- v průběhu vývoje se emocionální život člověka diferencuje, ale existují základní emoce, které mají diferenciovaný obsah podle situací, které je vyvolávají:
radost reakce na zisk
smutek reakce na ztrátu ( peněženka x shořelý dům)
strach reakce na hrozbu
hněv reakce na překážku

Fyziologické změny při emocích

- jsou účelné, např. při vzteku (původně znamenal boj) se zvyšuje srážlivost krve
- galvanický reflex - změny kůže - detektor lži
- útrobní změny jsou vůlí nekontrolovatelné
- nejsou dostatečné pro odlišení emocí, ukazují pouze, že subjekt je ve stavu vzrušení, ale ne, co prožívá

Výraz emocí

- projevy emocí v mimice (obličej) a pantomimice (držení těla) - patrné především v obličejovém svalstvu ( partie kolem úst)
- některé výrazy emocí jsou biologicky determinované, kdysi měly svůj účel, jiné např. chvění biologicky účelné nebyly
- každý jedinec má individuální výraz emocí, ustálené vzorce emocí lze nalézt při prožívání bolesti, překvapení, hněvu, rozhořčení, odporu, křiku, nelibosti a sexuálního vzrušení
- je produktem nápodoby ( u osob od narození nevidomých je chudší, než u osob vidomých
- předstíraný výraz se liší od výrazu skutečného
- ženy posuzují výraz lépe než muži

Vliv kultury

- v procesu socializace v různých kulturách se člověk učí určitým emocím a kontrole jejich výrazu (okolnostem, za kterých není vhodné je dávat najevo) - např. stud z nahoty je v určitých kulturách vypěstovaný a v jiných ne, v Japonsku se káraný člověk musí usmívat, muži jistého kmene neznají pocit sexuální nevěry, za nevěrnou je považována žena, která s jiným mužem jí, u Číňanů vyvolává odpor polibek, u Indů podání ruky atd.

Třídění emocí

- uvádí se od nejjednodušších k nejsložitějším: pocity (hlad, únava - elementární druhy citů), emoce (zvláštní formou jsou např. nálady - emociogenní stavy, které vytváří podbarvení našeho každodenního psychického života např.skleslost….), citové vztahy (láska, nenávist), vyšší city (estetické, etické - dobro, intelektuální - pravda)
- afekt = silně probíhající cit
Třídění EMOCÍ
a) podle původu - tělové, smyslové, duševní, duchovní
b) podle předmětu - bytost, věc, idea, děj
Další třídění - podle K. Jasperse
1) fenomenologické východisko (druh bytí)
a) city s osobnostním přízvukem (můj smutek)
b) city s předmětným přízvukem (smutná krajina)
c) různé modality
d) stavy bez obsahu
2) podle předmětu na něž jsou city zaměřeny (bytost,věc)
3) podle původu - tělesné, smyslové, duševní, duchovní
4) podle účelu, význam pro život
5) partikulární x totální
6) hledisko intenzity a trvání
7) city x pocity (hledisko jednoduchosti a koplexnosti)
Zvláštní forma emocí = nálada, čili určité emoční ladění, příjemné X nepříjemné
PODSTATNÉ ZNAKY EMOCÍ
a. zážitek libosti a nelibosti
b. určitá úroveň vzrušení
c. zážitek napětí a uvolnění
Emoce X City
City = vzrušení mysli
Emoce = vzrušení organismu
TEORIE EMOCÍ
I. P.V. SIMONOV - emoce kompenzují deficit informace, E jsou zbytečné pro plně info. systém, tato teorie kritizována jako jednostranná
II. LUTCHIK - Emoce fungují jako reakce na životně významné situace, dávají šance na přežití a současně jsou komunikativní signály
III. Sartre - Emoce vyjadřují regresi k magickému vědomí a tak i k magické formě bytí
PODMÍNKY VZNIKU EMOCÍ
a) vnitřní
- aktualizované potřeby
b) vnější
- všechny situace, které mají pro jedince význam
FRAISSE - rozlišuje podmínky vzniku EMOCÍ
1. nedostatek možností adaptace (E vznikají, když jedinec nemůže adekvátním způsobem reagovat na stimulaci, což je obvyklé v nových náhlých situacích)
2. nadměrná motivovanost
3. podmíněné emoce (strach z jednoho psa = všechny psi)
4. další podmínky (stresové situace, negativní emoce)
5. PORUCHY EMOTIVITY
- nižší city (vývojově mladší)
- souvisí s tělesným stavem, mohou být i smyslové (příjemná barva, příjemné teplo…)

Vyšší city - 4. základní

ESTETICKÉ - vnímání krásy nebo naopak
ETICKÉ - posuzujeme chování z mravního hlediska
SOCIÁLNÍ - úcta k někomu
INTELEKTUÁLNÍ
PORUCHY EMOCÍ
LABILITA = náhlé přechody, nepochopitelná citlivost
RIGIDITA = malá pohyblivost citů (strnulost)
AMBIVALENCE = závažná porucha, čl. prožívá 2 emoce, které jsou protichůdné /schizofrenie/
HYYPERMOTIVITA = emoční podrážděnost
APATIE = lhostejnost, nereagování na podněty
EXPANZIVITA = zvýšení sebevědomí
MANICKÁ PORUCHA = velká nestálost
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 SergiooB SergiooB | E-mail | 16. ledna 2017 v 17:12 | Reagovat

I found this page on 15th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it's not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Simply search for:  pandatsor's tools

2 TomkoR TomkoR | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 9:55 | Reagovat

Přidal jsem svůj blog do oblíbených

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama